Pátek, 15 Listopad, 2019
„ Strategicky“ zbytečný   úřad?
Ondřej Gina ml.
Ondřej Gina ml.

Výroční zpráva o činnosti Rady vlády pro záležitosti romské menšiny za rok 2018 byla zveřejněna. Zprávu lze přirovnat k vysvědčení, v němž se vyhodnocuje práce všech členů Rady a vládních úředníků za celý předchozí rok. Kdo, se zatajeným dechem očekával, že obsah Zprávy zaujme, překvapí nebo dokonce potěší, bude jistě zklamán. Její vágní obsah a monotónní úřednická formulace už čtenáři napovídá, že se nebude nijak výrazně lišit od podobných materiálů vydaných v minulosti. Přesto jsem si devatenácti stránkový materiál velmi pozorně přečetl.

Přehled činnosti Rady

V této kapitole Zprávy se dozvíme kolik úsilí, snahy a námahy museli vynaložit vládní úředníci i romští členové Rady, aby naplňovali cíle, které si vytyčili. I když je situace v romských komunitách katastrofální, vloni proběhla jen 3 zasedání Rady. A jakými klíčovými záležitostmi se na nich Rada zabývala? Na první schůzce 19.03.2018 se všichni shodli, že je třeba zapojovat více Romů do společné práce. Druhým tématem byly předsudky na základních školách. Jak je úspěšně potírat má plánovaný výzkum. Na odborné úrovni pod garancí ministerstva školství se objasní co vlastně předsudky jsou. Jaká je jejich četnost na školách, jak se projevují v praxi, kde vznikají a proč. Na závěr se přijala nominace Jana Baloga za nového člena Rady.

Jan Balog, bývalý místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské menšiny

O tři měsíce později 19.června se konalo druhé zasedání Rady. Projednávaná témata? Respekt a tolerance na školách, vypracování příruček pro učitele, jak bojovat proti předsudkům. Toto zasedání, ale bylo předčasně ukončeno. 11 členů Rady totiž opustilo jednání. Protestovali tak proti ustanovení zákona o hmotné nouzi. Ve svém prohlášení bývalá místopředsedkyně Rady Martina Horváthová uvedla:“ Odmítáme být nadále pouze loutkami a alibi pro současnou vládu, která ignoruje usnesení romské rady a přijímá opatření, jež existenčně ohrožují desítky tisíc nízkopříjmových domácností.“ Závěrečné zasedání Rady se konalo 10. září 2018. Témata? Nový jednací řád Komise pro hodnocení dotačních projektů, demoliční práce vepřína v Letech u Písku a výplata dávek v hmotné nouzi. Tímto posledním zasedáním zakončila Rada svoji práci pro rok 2018. Zdržuji se komentáře. Jsem přesvědčený, že naši čtenáři jsou natolik inteligentní, že si zcela jistě udělají svůj vlastní názor na práci a výsledky Rady pro záležitosti romské menšiny.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny zdroj photo google

Kdo tvoří politiku?

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny je pouhým poradním orgánem vlády. Ta se jejími doporučeními a návrhy zabývat  může a nemusí. Statut Rady je tak okleštěný, že ji nedává  žádné pravomoci. V praxi to znamená, že nemůže dělat vůbec nic. Jen upozorňovat a poukazovat, že cosi nefunguje, nebo není v pořádku. Jediným „významným“ ukazatelem je, že Rada existuje a jejími členy  jsou i Romové. Co romští členové Rady nedělají -nerozhodují o klíčových aspektech, které mají zásadní vliv na život romské populace v ČR tj. v oblastech sociálních a ekonomických, nezaměstnanosti, bydlení, společenského postavení, anticikanismu, rasismu a diskriminace, systému vzdělávání

-netvoří národnostní politiku ve vztahu k Romům

-nepodílí se na tvorbě vládních koncepcí

-nekomunikují s romskými komunitami na místní úrovni-nikdo je nezná!!!

Co romští členové Rady dělají

-zúčastňují se jednání Rady pro záležitosti romské menšiny

-zúčastňují se konferencí, kde zastupují a obhajují vládní národnostní politiku na

 mezinárodní úrovni např. v Bruselu,Štrasburku

-zúčastňují se domácích mítinků,pracovních schůzek,workshopů,konferencí jejichž pořadatelem je stát, nebo jiné nevládní organizace

-zúčastňují se jednání, kde se rozhoduje o dotační politice zejména financování nevládních organizací; zde mají jejich hlasy částečný vliv na rozhodování např. která organizace dotaci získá, která ne. (pozn.redakce: někteří členové Rady jsou zástupci romských nevl.organizací a příjemci dotací.)

Kolik to všechno stojí??

Roční rozpočet sekretariátu Rady v loňském roce činil podle Zprávy téměř 7,5 milionů korun.  Překvapující je, že z této částky šlo na mzdy zaměstnanců sekretariátu Rady více peněz, než na její činnost. Celkem 4.831 656 Kč což představuje 65,73% z celkového příjmu. 34,27%  tedy 2 519 596 Kč zbylo na realizaci všech činností a aktivit, které mají zlepšit životní úroveň Romů a přispět k jejich integraci do společnosti. Osm zaměstnanců sekretariátu Rady má stabilní měsíčním příjem. Další čtyři zaměstnanci pracují v Radě na částečný úvazek. Těchto 12  zaměstnanců sekretariátu Rady, by mělo zdvořile poděkovat Romům. Jsou totiž jejich živiteli. Nezměrné existenční potíže Romů, jim zajišťují práci a velkorysé ekonomické zázemí. To je velmi pozitivní zpráva. Romové úspěšně snižují nezaměstnanost gádžů.

Strategie nebo letargie???

V roce 2015 vláda přijala a schválila tzv. Strategii romské integrace do roku 2020. V něm se zavázala, že bude systematicky řešit problematiku Romů. Rada pro záležitosti romské menšiny, má proto ve svých řadách nespočet členů Veřejné správy. Ministry a ministerské úředníky, zástupce krajských a obecních samospráv a nevládních organizací. Pro dosažení ještě lepších výsledků, byly vytvořeny i podpůrné orgány, jako jsou  výbory, komise, pracovní skupiny. Úkolem této úřednické soustavy je společně naplňovat cíle vyplývající ze Strategie romské integrace. A jakých výsledku bylo dosaženo v loňském roce? Nebyl vypracován jediný legislativní materiál, který by navrhoval ona „systematická“ řešení nejpalčivějších problémů Romů např. v nezaměstnanosti, bydlení, problematice ghett a jejich nárůstu, segregace na školách, vzdělávaní, problematice anticikanismu. „Důležité“ však je, že byla přijata Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2017, kterou vzala vláda na vědomí.

zdroj – Výroční zpráva Rady pro záležitosti romské menšiny

Dosažené výsledky Rady vlády pro záležitosti romské menšiny za předchozí rok jsou žalostně chabé. V klíčových oblastech romské problematiky nedosáhla žádného viditelného úspěchu ani pokroku. Pochlubit se nemohou ani romští členové i přesto, že mají v této Radě nejslabší pozici. To je důsledek jejich neschopnosti. Hned v začátku při vzniku tohoto poradního orgánu, si nedokázali prosadit a obhájit silnější pravomoci. Zaručeným receptem na neúspěch je fakt, že převládajícím prvkem činnosti Rady je administrativa. Tímto způsobem totiž řeší problematiku Romů. Agenda se stala hlavní součástí „praktického“ řešení. Ale mezi tím, co je pregnantně zformulované a krasopisně napsané, a tím co se odehrává ve skutečnosti je obrovský rozdíl. Chápu, že naplňovat vládní i evropskou agendu, je úkol náročný. Bez hmatatelných výsledků téměř nadlidský. Papirologie nepřináší řešení, ale peníze.

Na tzv.Strategii romské integrace do roku 2020 a vůbec řešení romské problematiky se uvolňují peníze ze státního rozpočtu, ale zejména ze strukturálních fondů Evropské unie. V srpnu 2014 schválila Evropská komise, že na období 2014-2020 poskytne České republice ze tří operačních programů 2 658 056 235 EUR tedy 66 451 405 875Kč Tyto peníze se přerozdělují obcím, krajům, vládním i nevládním organizacím a dalším subjektům, kteří mají v rámci Strategie romské integrace, řešit začleňování Romů do společnosti. Rada pro záležitosti romské menšiny ve své Zprávě uvádí že „doporučuje výhledy priorit dotační politiky státu v oblasti romské integrace, včetně návrhu výše výdajů v této oblasti a jejich rozdělení“. Jaké to byly priority v loňském roce? Jaké návrhy na přidělování dotací vypracovala? Kdo byly příjemci dotací a v jaké výši? Jakých výsledků bylo dosaženo? Tyto informace zatím naše redakce k dispozici nemá. Nepochybuji o tom, že by to bylo zajímavé čtení. Faktem zůstává, že díky Romům se státní pokladna plní evropskými miliardami. O desítky milionů se navyšují rozpočty měst a obcí, které by za jiných okolností nikdy nezískaly. Další stovky milionů korun se přerozdělují romským i neromským nevládním organizacím. Pokud hovoříme o zisku musíme mluvit i o ztrátách. Desítky milionů korun se poztrácelo, zneužilo, zmizelo a využilo v rozporu s účelem. Z přidělených miliard se čerpá a utrácí dál. Životní podmínky Romů, se ale nezlepšují. Naopak. Závratnou rychlostí se řítí do propasti zoufalství a beznaděje. Miliardy korun nemohou pomoci, pokud neexistuje koncept systematického řešení romské problematiky ve všech oblastech života Romů. Nemohou pomoci, pokud zde není skutečná ochota a vůle na straně státu, na straně Romů i společnosti, začít převádět získané miliardy do praxe a realizovat systémové přístupy. Akademické a administrativní způsoby řešení, jsou neefektivní a bez výsledků. Pokud je toto nedosažitelné, jsou miliardy  i proromské úřady zbytečné. 

Líbil se vám článek?

Ohodnoťte ho!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hodnocení:

Jeho příspěvky vám přinesou profily osobností, zajímavosti ze světa. Má na starosti provoz webového portálu.

6 Komentáře

Edita Stejskalová 5. 7. 2019 at 14:36

Pane Gino,přečíst si 19 stránek textu je opravdu nadlidský výkon, a pak z nejodhadovat, jakou politiku a opatření občanští členové Rady doporučuji a obhajují. Srovnejte laskavě všechny Zprávy o činnost všech poradních orgánů Rady vlády, kterých je celkem 16 a pak vyslovte názor o nadbytečnosti. Nadbytečný je, který úřad? Úřad vlády a s ním i vláda ČR? Protože jinak vašemu komentáři absolutně nerozumím. O rezervách poradních orgánů vlády víme, a debatuje se o tom, zda lze prosadit změny v jejich statutech. Náš podíl na tvorbě strategických dokumentech je výrazně limitován časovými kapacitami, a proto bych spis, než o nadbytečnosti nějakého úřadu, z vašeho textu není jasné zda mluvíte o úřadu vlády nebo vládě, protože poradni orgány v žádném případě nejsou úřady, mluvíte. V textu uvádíte, že jsme přijali zprávu o stavu romské menšiny za rok 2017, tuto občanská rada nepřijala a odmítla o ní i jen jednat, právě pro ně naplňování integrační politiky ve vztahu k Romům s ohledem na stále špatné společenské postavení Romů. V roce 2019 (únor) jsme usnesením požádali o reakce ministerské rezorty, jak plní úkoly, které ve vztahu k Romům přijaly a navrhly vlastní doporučení. Opravdu si myslíte, že by někdo kromě občanských clenu- Romů pozadoval jejich revizi?! Myslíte si, že by někdo kromě Romů pozadoval důstojnou pietu romských obětí v Letech u Písku?myslíte si, že by někdo jiný kromě romských členů Rady navrhoval chránit naše děti před rasovou šikanou na školách! Pane Gino, prověřte k těm textum, co jste rozevřel Strategii romské integrace do roku 2020, na které jsme se podíleli, prověřte Strategii pro sociální začleňování do Roku 2020 a budoucí, na které jsme se podíleli. Priberte žádosti měst o spolupráci s ASZ, které jsme v rámci Monitorovacího výboru neschválili, protože šlo o města s protiromskou politikou. Ale hlavně pane Gino, my jsme tady a tak beznadejni a zbyteční si nepřipadá me, abychom odešli.

    Ondřej Giňa ml. 7. 7. 2019 at 16:13

    S každým otočením větru měníte svá příjmení. Proto opravdu nevím, jak Vás oslovovat? Zda je to s čirého nerozumu, nebo to pro Vás plní nějaký účel? Nepochybně asi obojí. Pro mne je důležité, že jste mi potvrdila jednu zásadní věc. Můj komentář je nad hranicí a možnostmi vašeho chápání. Přesto Vám děkuji a věřím, že nám zachováte svoji přízeň. Ondřej Giňa ml. redaktor

Edita Stejskalová 9. 7. 2019 at 10:11

Na oslovení pane Giňo, příliš netrvám. Nepoctivost s jakou komentujete práci poradního orgánu vlády a vyslovujete názor o jeho nadbytečnosti (z 19 stránek textu Výroční zprávy, aniž byste si dal tu námahu a přečetl si Výroční zprávy ostatních poradních orgánů o jejich činnosti a rozpočtech) je nekonstruktivní a nepřináší žádná pozitivní řešení. Nevšimla jsem si, že by neromové řvali a psali, že např. Rada pro lidská práva je nadbytečná, vědí totiž, že každá forma participace na národní úrovni je klíčová. Říkám si jestli je to nějaký kapric nebo jen blbost některých Romů, že místo kontinuity, zlepšování systému, podpory participace přicházejí pouze s destrukcí, a následně volají po zastoupení Romů a dožadují se, aby vláda nebo evropské instituce „něco“ nového vytvořily. Namísto, aby se snažili obsadit stávající struktury a poctivě pracovali. Uznávám, že je stále, co zlepšovat, ale také je potřeba přicházet s konkrétními a reálnými návrhy i od Romů – reprezentantů občanské společnosti, které ač se o to poctivě snažím jsem příliš nezaznamenala. Způsob jakým komunikují běžně Romové na sociální sítích, a z Vaši odpovědi, že nejsem dost chytrá, abych pochopila Váš komentář jsem upřímně dost unavená, protože je zbytečně osobní a s porozuměním textu nemám významnější potíže . Trvám na tom, že jste toho přečetl málo, že Vaše informace o činnosti Rady jsou obecné, a proto Váš závěr o nadbytečnosti romského poradního orgánu je nekonstruktivní a nesystémový. Očekávala bych od znalce, do kterého se pasujete východiska, která napomůžou činnost poradního orgánu vlády zefektivnit. O konkrétní práci jednotlivých členů Rady opravdu nemůžete nic vědět, ale aby jste přehled získal odešlu Vám odkaz na naši FB skupinu členů Rady, pokud jste se o členství ve skupině nezajímal. Zde Rada komunikuje s veřejností a informuje veřejnost o doporučeních, které směřuje na ministerské rezorty – vládu ČR.

Nada Bartosova 10. 7. 2019 at 20:32

…Co to je ? .. To vaše Říkám si jestli je to nějaký kapric nebo jen blbost některých Romů, že místo kontinuity, zlepšování systému, podpory participace přicházejí pouze s destrukcí, a následně volají po zastoupení Romů a dožadují se, aby vláda nebo evropské instituce „něco“ nového vytvořily. Namísto, aby se snažili obsadit stávající struktury a poctivě pracovali. Uznávám, že je stále, co zlepšovat. Kurva nějak se vám to ne a ne nedaří paní Edita Stejskalová . Blemtání cizích slovíček to jde všem – ale vyplodit dobrý strategický plán a uskutečnit není totéž . To co jiní nezvládají , střední romská třída koná v Bruselu za vás jako celek v politice .

Edita Stejsklová 11. 7. 2019 at 10:57

Připomínky a náměty občanských členů RVZRM k dokumentům „Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romské menšiny a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. 12. 2017 (dále jen Informace) (vypracován na základě usnesení vlády z dne 24. 7. 201, č. 555) ve vztahu ke „Zpráva o situaci romské menšiny za období 2017“ (dále jen Zpráva) (vypracována na základě usnesení vlády z dne 24. 7. 2017, č. 555).
Vypracoval: Úřad vlády ČR, Sekce pro lidská práva, Oddělení kanceláře Rady vlády ČR, Praha 2018

Zpracováno občanskou části členů Rady vlády záležitosti romské komunity, 11. 2. 2019, Bc. Edita Stejskalová

Část materiálu
Komentář RVRM Reakce příslušného resortu
Informace str. 22, MŠMT úkol h) průběžně a intenzivně monitorovat prostřednictvím ČŠI situaci romských dětí, žáků a studentů na všech úrovních vzdělávací soustavy identifikovat pochybení škol a školských zařízení ve vztahu k této cílové skupině, prostřednictvím nápravných opatření zajistit ochranu práva na vzdělávání bez diskriminace a za účelem odstranění těchto pochybení zajišťovat antidiskriminační školení a metodickou podporu pracovníků škol a školských poradenských zařízení
návrh na řešení – revize úkolů v gesci MŠMT

Zpráva konstatuje, že v roce 2017 oproti roku 2016 došlo k vyššímu procentuálnímu zastoupení romských dětí vzdělávaných podle RVP ZV UV o 2 %. (viz. Zpráva str. 31, tab. Č. 9)
Dále Zpráva konstatuje V programech pro žáky s LMP (RVP ZV LMP a RVP UV) se ve školním roce 2017/2018 vzdělávalo 4 290 romských žáků, což tvoří 29,5 % ze všech 14 557 žáků vzdělávaných dle RVP ZV LMP a RVP UV. Ve školním roce 2016/2017 bylo v programech pro žáky s LMP vzděláváno 4 314 romských žáků, což tvoří 30,9 % ze všech 13 983 žáků vzdělávaných dle RVP ZV a RVP UV. Srovnání s předchozím rokem je znázorněno v tabulce č. 10.
Další zdroj vypovídající o stále vysokém zastoupení romských dětí vzdělávaných podle zvláštních příloh určeným dětem s LMP je Civil Monitor Report 2017, kap. Rovné zacházení str. 26, „Evropská komise uvedla, že uplatňování školského zákona stále vytváří nepřímou diskriminaci, v jejímž důsledku navštěvují romské děti „zvláštní školy“ 15 krát častěji, než neromské.

identifikace problému v systému školství ve vztahu k romským dětem:
1) nedostupnost a nepropustnost vymáhání antidiskriminačního práva
2) nedostatečné plnění závazku z rozsudku ESLP, infringement procedure č. 2014/2174 strany EK
3) školský zákon má stéle účinky nepřímé diskriminace ve vztahu k romským dětem
4) nedostatek dat o příčinách stále vysokého zastoupení romských dětí vzdělávaných podle zvláštní přílohy lehké mentální retardace

navrhovaný cíl:
– snížit % zastoupení romských dětí vzdělávaných podle redukovaných vzdělávacích osnov

návrh konkrétních opatření:
1) sledovat etnicitu žáků ve vztahu k využívání institutu revize
2) sledovat výsledky diagnostických pobytů u romských dětí v systému speciálního školství
3) důsledný monitoring povinnosti ředitelů škol zprostředkování informace o možnosti žáka přestoupit ze speciální školy do běžné základní školy. Zároveň, aby ředitelé škol projevili součinnost v tom, jaké praktické překážky jim brání předat informaci rodiči, pokud takové jsou.
4) v dotační politice zohlednit grantové výzvy, které budou zohledňovat projekty orientované na zvyšování a posilování institutu kvalifikovaného souhlasu rodičů a zákonných zástupců, posilování rodičovských kompetencí v oblasti vzdělávání dětí v celém procesu povinné školní a předškolní docházky.
5) MŠMT a MPSV doporučujeme vydat metodický pokyn, aby v případě, že SPC nedoporučuje vzdělávání obzvlášť u romského žáka podle redukovaných osnov, nebo revizí se dospělo k závěru, že vzdělávání žáka podle redukovaných osnov není žádoucí, a rodič nebo zákonný zástupce dítěte přesto trvá na redukovaném vzdělávání. A takovým jednáním zákonný zástupce nebo rodič poškozuje nejlepší zájem dítěte a právo na vzdělání dle jeho schopností., aby zájmy takových dětí zastupoval stát, prostřednictvím SPOD. V oblasti školství nemůže být v praxi role SPOD redukována pouze na docházku romských dětí do školského zařízení, neboť práva žáků a studentů jsou školským zákonem definována mnohem šířeji.

2) identifikace problému v systému školství ve vztahu k romským dětem
prostorová – rezidenční segregace – existence škol s homogenním etnickým zastoupením žáků na školách tzv. „ghetto školy“

Zpráva: Pouze pro ilustraci v Moravskoslezském kraji je celkem 19 škol se zastoupením nad 30 % romských žáků a 11 škol se nachází v SVL (lze tedy usuzovat, že podíl romských dětí v těchto školách bude mezi 80 % – 100 %). Celkově 28 škol z 86 škol, které mají více, než 30 % romských dětí nachází v SVL.
alternativní zdroj: Civil Monitor Report „…..přijetím Andiskriminačního zákona může být existence segregovaných škol na etnickém základě porušením práva romských dětí na rovné zacházení. A spádovost může způsobovat jejich nepřímou diskriminaci v systému školství, když mezi školami jsou kvalitativní rozdíly.“

navrhovaný cíl:
Směřovat k opatřením, která povedou k prostorové de-segergaci. Nebo v počátečních fázích implementaci inkluzivních principů ve vzdělávání romských dětí v prospěch kvalitativního vyrovnávání rozdílů ve znalostech žáků mezi ghetto školou a běžnou základní školou, kde je podíl romských dětí nad 30 %.

návrh konkrétních opatření:
1) – odstranit ze systému školství tzv. přípravné ročníky, které v praxi mají segregační a stigmatizující účinek. Segregační účinek lze spatřovat ve vysokém procentuálním zastoupení romských dětí v těchto třídách. Tyto třídy jsou zpravidla otevřeny ve školách nacházející se v SVL. Stigmatizující účinek lze spatřovat v tom, že umístění dítěte do třídy je podmíněno diagnostickým vyšetřením odborného pracoviště. Takto v praxi může docházet k nepřímé diskriminaci romských dětí, když je u nich vyšší pravděpodobnost diagnostického vyšetření ve věku 5 – 6 let oproti neromskému dítěti ve stejném věku. S nástupem povinné školní docházky se „riziko“ diagnostického vyšetření u romských dětí v průběhu plnění školní docházky jenom zvyšuje ve srovnání se zbytkem dětské populace.
2) doporučujeme sběr etnických dat a věku nástupu dětí navštěvující přípravné ročníky/třídy
3) doporučujeme monitoring, kde jsou přípravné ročníky zřizovány, zvláštní pozornost věnovat základním školám se zastoupením romských dětí nad 30 % a v SVL.
4) zajistit a vyhodnotit informace o finančních nákladech na diagnostiku předškolní a školní zralosti dětí v jednotlivých krajích ČR, a odůvodněnost takových nákladů (sběr kazuistických případů umisťování dětí do přípravných tříd, nebo speciálních tříd a škol)
5) srovnat finanční náklady na provoz přípravných ročníků ve srovnání s mateřskými školami např. s půldenním režimem
6) odstranit podmínku diagnostického vyšetření pro nástup do přípravných tříd/ročníků

Informace , str
13 – 16 Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh na řešení: revize úkolů v gesci MPSV, posílit koordinovaný přístup dotčených rezortů tj. MMR, MF, MV, MS a státních orgánů při řešení oblasti zaměstnanosti na cílovou skupinu Romové

identifikované problémy v oblasti zaměstnanosti Romů:
1) nízký dopad AZP vs. potřeby pracovního trhu
2) nízký dopad AZP na zaměstnanost Romů
3) absence dat o zaměstnanosti a skladbě příjmů Romů
4) příjmy z pracovně – právních vztahů Romů nahrazují dávky v hmotné nouzi
5) Romové mají nízkou a nedostatečnou kvalifikaci, která je neschopná reagovat na požadavky pracovního trhu jako jsou digitalizace a specializace
6) Romové jsou ve srovnání s většinovou společnosti chudší, pokud se jejich příjmy běžně pohybují na hranici životního a existenčního minima
7) vysoká finanční zátěž na stát na celoživotně nezaměstnaného – „Celoživotní „cena“ předčasného odchodu ze vzdělávání pro veřejné rozpočty je zhruba 13 mil. Kč ve srovnání s úspěšným vyučením a 22 mil. Kč ve srovnání s dokončením střední školy s maturitou.“
8) V roce 2017 bylo na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaloženo celkem 4,76 mld. Kč, přičemž podpořeno bylo celkem 59 925 osob. Z toho 2,24 mld. bylo vynaloženo na veřejně prospěšné práce. (viz. Národní program reforem ČR, 2018, Úřad vlády ČR str. 18)
návrh konkrétních opatření:
1) – MPSV vydat metodicky pokyn pro úřady práce sběru etnických dat, který bude důsledně monitorovat zaměstnanost Romů ve spolupráci s Úřadem vlády, sekcí pro lidská práva
2) – MPSV monitorovat účinnost/ dopad projektů AZP na zaměstnanost Romů
3) – ASZ v rámci lokálních partnerství v regionu posílit a otevřít členství komerčnímu sektoru a zástupcům z úřadu práce zodpovědných za implementaci AZP orientujících se na Romy
3) – diskutovat s úřady práce podmínky, za kterých podnikatel může požádat o finanční prostředky na vytvoření pracovního místa), a tyto více přizpůsobit podnikatelům
4) – MPSV zadat výzkum orientovaný na příjmy osob ze SVL
5) – VOP ve spolupráci, inspektorátem práce a sekci pro lidská práva pravidelně provádět testing na účelem mapovaní diskriminace v oblasti zaměstnanosti
6) – institut veřejně prospěšných prací nemůže nahrazovat klasický způsob práce, stanovit přesnější pravidla pro zaměstnavatele, která je využívají dlouhodobě a opakovaně
7) – úřady práce by měly preferovat před VPP rekvalifikace dle potřeb pracovního trhu v regionu a zaměřit se na posilování kompetencí uchazečů o zaměstnání, pokud je jejich odbornost nízká nebo nedostatečná
identifikované problémy v oblasti bydlení:
1) – existence sociálně vyloučených lokalit s výraznou převahou Romůl
2) – nedostatek dat o příčinách vysokého zastoupení Romů v SVL
3) – porušování ústavních práv a antidiskriminačního zákona
4) – absence dat o vyhodnocení dopadu celostátního registru přestupku na osoby žijící v SVL (v gesci MV), zejména s ohledem na zákaz pobytu mimo místo nebo obvod, ve kterém není hlášen k trvalému pobytu
5) – snižování tržní ceny nemovitostí, které se nacházejí v blízkosti SVL nebo kde je vyšší zastoupení Romů
6) – málo rozvinutá síť krizového/přechodného bydlení pro úplné rodiny s dětmi
7) – zavádění politik nulových tolerancí (Duchcov, Litvínov, Bohumín)
návrh konkrétních opatření:
1) – MMR a MPSV by mělo do procesu naplňování Koncepce sociálního bydlení přizvat majitelé bytového fondu
2) – MMR a MPSV by mělo najít expertní a politickou shodu na sociálním, krizovém bydlení především v souladu a s respektem ústavního zákona
3) – do procesu implementace koncepce sociálního bydlení přizvat ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti
4) – MMR nebo MS by mělo doporučit legislativní změnu zákona o obcích, ve smyslu povinnosti disponovat funkčními nástroji, které budou zabraňovat sociálnímu vylučování občanů. A tyto nástroje v zákonu o obcích taxativně vyjmenovat, protože stávající úprava umožnuje obcím zříci se povinnosti za provádění politiky rovných příležitostí, a převádí ji pouze na stát. Ve prospěch toho doporučení mluví i příklady zavádění politik nulových tolerancí. v některých našich městech.
5) – doporučit odbornou a politickou debatu o politikách nulové tolerance v SVL, jejich důsledný monitoring a zhodnocení dopadů městských vyhlášek, které mohou být ve svém důsledku protiústavní. Monitoringem pověřit sekci pro lidská práva.
6) – doporučit, aby ASZ nespolupracovala s městy, která mají zavedenou politiku nulové tolerance, protože jde proti principu sociálního začleňování, tedy hlavnímu cíli ASZ.
7) – doporučit důslednou kontrolu financí z ESIF, která města s nulovou tolerancí mohou čerpat na oblast sociální politiky ve svém městě
8) – diskutovat téma decentralizace ve vztahu k sociálnímu začleňování, vyjasnit role a povinnosti státu vs. měst a obcí z pohledu národního a mezinárodního práva, vládou přijatých strategií v boji proti chudobě a specificky SRI
9) – MV montoring a vyhodnocování dopadů celostátního registru přestupků v SVL

z Informace, str. 10 Ministerstvo průmyslu a obchodu, úkol a návrh – doplnění informací k plnění úkolu A, kterým bylo ministerstvu průmyslu a obchodu šířit ve spolupráci s podřízenými organizacemi informace o zákazu diskriminace spotřebitele a důsledně dbát na dodržování zákona č. 634/1992, Sb., o ochraně spotřebitele, zejména § 6 s využitím možnosti ukládání pokut pro ty podnikatele, kteří se dopouštějí diskriminačního jednání vůči osobám náležejícím k romské menšině a to nejen na základě jejich etnické příslušnosti

– za kontrolní činnost nese zodpovědnost Česká obchodní inspekce (ČOI)
– dle Informace byly kontroly realizovány v průběhu celého roku 2017
– porušení zákazu diskriminace z důvodu rasy, etnického původu či příslušnosti k národnosti nebylo v roce 2017 zjištěno při žádné z provedených kontrol (viz. Informace str. 10)

žádáme MPO o doplnění informací: V roce 2016 provedla celkem 1412 kontrol, za první čtvrtletí roku 2017 uskutečnila 182 kontrol. Zda došlo v roce 2017 ke snížení celkového počtu kontrol, zda nedochází ze strany prodávajících k některým z forem diskriminace oproti roku 2016 ze strany ČOI, protože další zprávy nejsou na webu ČOI zveřejněné? Pokud ano s jakým odůvodněním. (viz. Tisková zpráva ČOI ze dne 24. 3. 2017, Diskriminačního jednání neubývá – Závěrečná zpráva za rok 2016, viz Tisková zpráva ČOI ze dne 28. 7. 2017, Diskriminace spotřebitelů není na ústupu – Průběžná zpráva za 1. čtvrtletí 2017) žádáme MPO o doplnění informace: Jakým způsobem/metodami ČOI šetřila podnět ke kontrole, který se týkal Dopravního podniku Ostrava, který zavedl na linkách MHD asistenty přepravy, kteří měli zajišťovat dodržování tarifní kázně, čistoty a bezpečnosti v prostředcích veřejné dopravy. Podle podatele se však jednalo o diskriminační opatření zaměřené proti Romům a sociálně znevýhodněným osobám. Dále se zde uvádí, že u žádného z uvedených podnětů ke kontrole nebyla diskriminace romské menšiny, ani jiné skupiny obyvatelstva prokázána. (viz. Informace, str. 10)
z Informace, str. 9, Ministerstvo pro místní rozvoj, úkoly c, d, návrh revize úkolů c – průběžně s využitím prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů a národních nástrojů odstraňovat a zamezovat dalšímu šíření sociálního vyloučení v romských lokalitách,
d – průběžně podporovat rozvoj inovativních forem sociálního bydlení a otevírat prostor pro výměnu zkušeností
str. 9 z Informace: „Řídící orgán IROP nevyhlásil v roce 2017 (oproti roku 2016) žádnou výzvu pro sociálně vyloučené lokality. V roce 2016 vyhlásil ŘO IROP 9 výzev ve finančním objemu více než 6,1 mld Kč (objem dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj) v rámci Prioritní osy 2 – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality.
V roce 2017 ŘO IROP plánoval vyhlásit další výzvu na sociální bydlení pro SVL II o celkovém objemu 1,4 mld. Pro optimální nastavení parametrů výzvy na sociální bydlení pro SVL II byla výzva posunuta a byla vyhlášena až v roce 2018.

Žádáme MMR o sdělení definice a vymezení termínu sociálně-vyloučená lokalita pro nastavení dotačních výzev a grantové politiky, kterou MMR používá. Dále žádáme o v % vyjádřené teritoriální vymezení na území ČR, které definice SVL dle MMR zasahuje.
Žádáme o informace, jaký měly realizované projekty v rámci Prioritní osy II – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokalit na osoby, které žijí v SVL, zejména
1) zda došlo ke snížení počtu osob žijících v SVL,
2) zda tyto projekty snížily celkový počet sociálně vyloučených lokalit na území ČR,
3) zda realizované projekty přispěly ke zlepšení kvality soužití mezi Romy/sociálně vyloučenými a neromy
4) zda tyto realizované projekty monitorují a vyhodnocují přesuny sociálně-vyloučených osob mimo území SVL do „běžných“ zón, která nejsou etnicky homogenní. Pokud ano jak, pokud ne proč.
5) zda realizované projekty v rámci prioritní osy vygenerovaly příklady dobrých praxi při zkvalitňování veřejných služeb. Pokud ano, jaké?

Popis situace: S problematikou bydlení, zejména Romů od 90. let 20. stol. úzce souvisí prostorová/rezidenční segregace a koncentrace určité skupiny lidí do jednoho místa. Tato segregace se zhmotnila ve vznik a existenci sociálně vyloučených lokalit. Občanská zpráva, obdobně jako Ministerstvo sociální práce a věcí (Analýza SVL, z května 2015) opět, již chronicky konstatuje alarmující závěr: počet SVL se od roku 2006 zdvojnásobil ve všech krajích, Moravskoslezském a Ústeckém kraji dokonce ztrojnásobil. „Lze předpokládat, že počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 115 000. Celkem bylo v celkem 297 městech a obcích identifikováno 606 sociálně vyloučených lokalit a přibližně 700 ubytoven. V porovnání s rokem 2006 přibývá lokalit, kde Romové netvoří většinu obyvatel, byť jsou tyto lokality stále v menšině. “
návrh revize úkolu d – průběžně podporovat rozvoj inovativních forem sociálního bydlení a prostor pro výměnu zkušeností
stav viz. str . 9 – „V roce 2017 nebyla zavedena žádná inovativní forma sociálního bydlení. Prostor pro výměnu zkušeností poskytují setkání se zahraničními partnery MMR v oblasti bydlení.“
Žádáme o informaci, zda se na území ČR realizoval projekt, který dle MMR generuje inovativní formu sociálního bydlení?
Zda na národní úrovni plánuje MMR vytvořit platformu za účelem výměny zkušeností a sdílení informací v oblasti bydlení s ohledem na problematiku SVL?
Konkrétní návrh opatření:
V současné době je právo na bydlení, respektive právo na přiměřenou životní úroveň uspokojováno nedostatečně, bez zjevné právní opory. Ke skutečnému naplnění tohoto práva v praxi je potřeba nastavit zákonné parametry. Kromě těchto hmotněprávních a procesních parametrů sociálního bydlení je třeba nastavit systém financování bydlení včetně všech doprovodných aktivit souvisejících s udržením si standardu přiměřeného a důstojného bydlení a jeho poskytování.

1) – MMR a MPSV by mělo do procesu naplňování Koncepce sociálního bydlení přizvat majitelé bytového fondu
2) – MMR a MPSV by mělo najít expertní a politickou shodu na sociálním bydlení především v souladu a s respektem ústavního zákona
3) – do procesu implementace koncepce sociálního bydlení přizvat ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti
4) – MMR nebo MV by mělo uvažovat o legislativní změně zákona o obcích, ve smyslu povinnosti disponovat funkčními nástroji, které budou zabraňovat sociálnímu vylučování občanů. A tyto nástroje v zákonu o obcích taxativně vyjmenovat, protože stávající úprava umožnuje obcím zříci se povinnosti za provádění politiky rovných příležitostí, a převádí ji pouze na stát. Ve prospěch toho doporučení mluví i příklady zavádění politik nulových tolerancí. v některých našich městech (Litvínov, Duchcov, Bohumín)
5) – doporučit odbornou a politickou debatu o politikách nulové tolerance v SVL, jejich důsledný monitoring a zhodnocení dopadů městských vyhlášek, které mohou být ve svém důsledku protiústavní. Monitoringem pověřit sekci pro lidská práva.
6) – doporučit, aby ASZ nespolupracovala s městy, která mají zavedenou politiku nulové tolerance, protože jde proti principu sociálního začleňování, tedy hlavnímu cíli ASZ.
7) – doporučit důslednou kontrolu financí z ESIF, která města s nulovou tolerancí mohou čerpat na oblast sociální politiky ve svém městě
8) – diskutovat téma decentralizace ve vztahu k sociálnímu začleňování, vyjasnit role a povinnosti státu vs. měst a obcí z pohledu národního a mezinárodního práva, vládou přijatých strategií v boji proti chudobě a specificky SRI
9) – vypracovat analýzu sociálně – vyloučených lokalit

Připomínky a náměty občanských členů RVZRM k dokumentům „Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romské menšiny a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. 12. 2017 (dále jen Informace) (vypracován na základě usnesení vlády z dne 24. 7. 201, č. 555) ve vztahu ke „Zpráva o situaci romské menšiny za období 2017“ (dále jen Zpráva) (vypracována na základě usnesení vlády z dne 24. 7. 2017, č. 555).
Vypracoval: Úřad vlády ČR, Sekce pro lidská práva, Oddělení kanceláře Rady vlády ČR, Praha 2018

Zpracováno občanskou části členů Rady vlády záležitosti romské komunity, 11. 2. 2019, Bc. Edita Stejskalová

Část materiálu
Komentář RVRM Reakce příslušného resortu
Informace str. 22, MŠMT úkol h) průběžně a intenzivně monitorovat prostřednictvím ČŠI situaci romských dětí, žáků a studentů na všech úrovních vzdělávací soustavy identifikovat pochybení škol a školských zařízení ve vztahu k této cílové skupině, prostřednictvím nápravných opatření zajistit ochranu práva na vzdělávání bez diskriminace a za účelem odstranění těchto pochybení zajišťovat antidiskriminační školení a metodickou podporu pracovníků škol a školských poradenských zařízení
návrh na řešení – revize úkolů v gesci MŠMT

Zpráva konstatuje, že v roce 2017 oproti roku 2016 došlo k vyššímu procentuálnímu zastoupení romských dětí vzdělávaných podle RVP ZV UV o 2 %. (viz. Zpráva str. 31, tab. Č. 9)
Dále Zpráva konstatuje V programech pro žáky s LMP (RVP ZV LMP a RVP UV) se ve školním roce 2017/2018 vzdělávalo 4 290 romských žáků, což tvoří 29,5 % ze všech 14 557 žáků vzdělávaných dle RVP ZV LMP a RVP UV. Ve školním roce 2016/2017 bylo v programech pro žáky s LMP vzděláváno 4 314 romských žáků, což tvoří 30,9 % ze všech 13 983 žáků vzdělávaných dle RVP ZV a RVP UV. Srovnání s předchozím rokem je znázorněno v tabulce č. 10.
Další zdroj vypovídající o stále vysokém zastoupení romských dětí vzdělávaných podle zvláštních příloh určeným dětem s LMP je Civil Monitor Report 2017, kap. Rovné zacházení str. 26, „Evropská komise uvedla, že uplatňování školského zákona stále vytváří nepřímou diskriminaci, v jejímž důsledku navštěvují romské děti „zvláštní školy“ 15 krát častěji, než neromské.

identifikace problému v systému školství ve vztahu k romským dětem:
1) nedostupnost a nepropustnost vymáhání antidiskriminačního práva
2) nedostatečné plnění závazku z rozsudku ESLP, infringement procedure č. 2014/2174 strany EK
3) školský zákon má stéle účinky nepřímé diskriminace ve vztahu k romským dětem
4) nedostatek dat o příčinách stále vysokého zastoupení romských dětí vzdělávaných podle zvláštní přílohy lehké mentální retardace

navrhovaný cíl:
– snížit % zastoupení romských dětí vzdělávaných podle redukovaných vzdělávacích osnov

návrh konkrétních opatření:
1) sledovat etnicitu žáků ve vztahu k využívání institutu revize
2) sledovat výsledky diagnostických pobytů u romských dětí v systému speciálního školství
3) důsledný monitoring povinnosti ředitelů škol zprostředkování informace o možnosti žáka přestoupit ze speciální školy do běžné základní školy. Zároveň, aby ředitelé škol projevili součinnost v tom, jaké praktické překážky jim brání předat informaci rodiči, pokud takové jsou.
4) v dotační politice zohlednit grantové výzvy, které budou zohledňovat projekty orientované na zvyšování a posilování institutu kvalifikovaného souhlasu rodičů a zákonných zástupců, posilování rodičovských kompetencí v oblasti vzdělávání dětí v celém procesu povinné školní a předškolní docházky.
5) MŠMT a MPSV doporučujeme vydat metodický pokyn, aby v případě, že SPC nedoporučuje vzdělávání obzvlášť u romského žáka podle redukovaných osnov, nebo revizí se dospělo k závěru, že vzdělávání žáka podle redukovaných osnov není žádoucí, a rodič nebo zákonný zástupce dítěte přesto trvá na redukovaném vzdělávání. A takovým jednáním zákonný zástupce nebo rodič poškozuje nejlepší zájem dítěte a právo na vzdělání dle jeho schopností., aby zájmy takových dětí zastupoval stát, prostřednictvím SPOD. V oblasti školství nemůže být v praxi role SPOD redukována pouze na docházku romských dětí do školského zařízení, neboť práva žáků a studentů jsou školským zákonem definována mnohem šířeji.

2) identifikace problému v systému školství ve vztahu k romským dětem
prostorová – rezidenční segregace – existence škol s homogenním etnickým zastoupením žáků na školách tzv. „ghetto školy“

Zpráva: Pouze pro ilustraci v Moravskoslezském kraji je celkem 19 škol se zastoupením nad 30 % romských žáků a 11 škol se nachází v SVL (lze tedy usuzovat, že podíl romských dětí v těchto školách bude mezi 80 % – 100 %). Celkově 28 škol z 86 škol, které mají více, než 30 % romských dětí nachází v SVL.
alternativní zdroj: Civil Monitor Report „…..přijetím Andiskriminačního zákona může být existence segregovaných škol na etnickém základě porušením práva romských dětí na rovné zacházení. A spádovost může způsobovat jejich nepřímou diskriminaci v systému školství, když mezi školami jsou kvalitativní rozdíly.“

navrhovaný cíl:
Směřovat k opatřením, která povedou k prostorové de-segergaci. Nebo v počátečních fázích implementaci inkluzivních principů ve vzdělávání romských dětí v prospěch kvalitativního vyrovnávání rozdílů ve znalostech žáků mezi ghetto školou a běžnou základní školou, kde je podíl romských dětí nad 30 %.

návrh konkrétních opatření:
1) – odstranit ze systému školství tzv. přípravné ročníky, které v praxi mají segregační a stigmatizující účinek. Segregační účinek lze spatřovat ve vysokém procentuálním zastoupení romských dětí v těchto třídách. Tyto třídy jsou zpravidla otevřeny ve školách nacházející se v SVL. Stigmatizující účinek lze spatřovat v tom, že umístění dítěte do třídy je podmíněno diagnostickým vyšetřením odborného pracoviště. Takto v praxi může docházet k nepřímé diskriminaci romských dětí, když je u nich vyšší pravděpodobnost diagnostického vyšetření ve věku 5 – 6 let oproti neromskému dítěti ve stejném věku. S nástupem povinné školní docházky se „riziko“ diagnostického vyšetření u romských dětí v průběhu plnění školní docházky jenom zvyšuje ve srovnání se zbytkem dětské populace.
2) doporučujeme sběr etnických dat a věku nástupu dětí navštěvující přípravné ročníky/třídy
3) doporučujeme monitoring, kde jsou přípravné ročníky zřizovány, zvláštní pozornost věnovat základním školám se zastoupením romských dětí nad 30 % a v SVL.
4) zajistit a vyhodnotit informace o finančních nákladech na diagnostiku předškolní a školní zralosti dětí v jednotlivých krajích ČR, a odůvodněnost takových nákladů (sběr kazuistických případů umisťování dětí do přípravných tříd, nebo speciálních tříd a škol)
5) srovnat finanční náklady na provoz přípravných ročníků ve srovnání s mateřskými školami např. s půldenním režimem
6) odstranit podmínku diagnostického vyšetření pro nástup do přípravných tříd/ročníků

Informace , str
13 – 16 Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh na řešení: revize úkolů v gesci MPSV, posílit koordinovaný přístup dotčených rezortů tj. MMR, MF, MV, MS a státních orgánů při řešení oblasti zaměstnanosti na cílovou skupinu Romové

identifikované problémy v oblasti zaměstnanosti Romů:
1) nízký dopad AZP vs. potřeby pracovního trhu
2) nízký dopad AZP na zaměstnanost Romů
3) absence dat o zaměstnanosti a skladbě příjmů Romů
4) příjmy z pracovně – právních vztahů Romů nahrazují dávky v hmotné nouzi
5) Romové mají nízkou a nedostatečnou kvalifikaci, která je neschopná reagovat na požadavky pracovního trhu jako jsou digitalizace a specializace
6) Romové jsou ve srovnání s většinovou společnosti chudší, pokud se jejich příjmy běžně pohybují na hranici životního a existenčního minima
7) vysoká finanční zátěž na stát na celoživotně nezaměstnaného – „Celoživotní „cena“ předčasného odchodu ze vzdělávání pro veřejné rozpočty je zhruba 13 mil. Kč ve srovnání s úspěšným vyučením a 22 mil. Kč ve srovnání s dokončením střední školy s maturitou.“
8) V roce 2017 bylo na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaloženo celkem 4,76 mld. Kč, přičemž podpořeno bylo celkem 59 925 osob. Z toho 2,24 mld. bylo vynaloženo na veřejně prospěšné práce. (viz. Národní program reforem ČR, 2018, Úřad vlády ČR str. 18)
návrh konkrétních opatření:
1) – MPSV vydat metodicky pokyn pro úřady práce sběru etnických dat, který bude důsledně monitorovat zaměstnanost Romů ve spolupráci s Úřadem vlády, sekcí pro lidská práva
2) – MPSV monitorovat účinnost/ dopad projektů AZP na zaměstnanost Romů
3) – ASZ v rámci lokálních partnerství v regionu posílit a otevřít členství komerčnímu sektoru a zástupcům z úřadu práce zodpovědných za implementaci AZP orientujících se na Romy
3) – diskutovat s úřady práce podmínky, za kterých podnikatel může požádat o finanční prostředky na vytvoření pracovního místa), a tyto více přizpůsobit podnikatelům
4) – MPSV zadat výzkum orientovaný na příjmy osob ze SVL
5) – VOP ve spolupráci, inspektorátem práce a sekci pro lidská práva pravidelně provádět testing na účelem mapovaní diskriminace v oblasti zaměstnanosti
6) – institut veřejně prospěšných prací nemůže nahrazovat klasický způsob práce, stanovit přesnější pravidla pro zaměstnavatele, která je využívají dlouhodobě a opakovaně
7) – úřady práce by měly preferovat před VPP rekvalifikace dle potřeb pracovního trhu v regionu a zaměřit se na posilování kompetencí uchazečů o zaměstnání, pokud je jejich odbornost nízká nebo nedostatečná
identifikované problémy v oblasti bydlení:
1) – existence sociálně vyloučených lokalit s výraznou převahou Romůl
2) – nedostatek dat o příčinách vysokého zastoupení Romů v SVL
3) – porušování ústavních práv a antidiskriminačního zákona
4) – absence dat o vyhodnocení dopadu celostátního registru přestupku na osoby žijící v SVL (v gesci MV), zejména s ohledem na zákaz pobytu mimo místo nebo obvod, ve kterém není hlášen k trvalému pobytu
5) – snižování tržní ceny nemovitostí, které se nacházejí v blízkosti SVL nebo kde je vyšší zastoupení Romů
6) – málo rozvinutá síť krizového/přechodného bydlení pro úplné rodiny s dětmi
7) – zavádění politik nulových tolerancí (Duchcov, Litvínov, Bohumín)
návrh konkrétních opatření:
1) – MMR a MPSV by mělo do procesu naplňování Koncepce sociálního bydlení přizvat majitelé bytového fondu
2) – MMR a MPSV by mělo najít expertní a politickou shodu na sociálním, krizovém bydlení především v souladu a s respektem ústavního zákona
3) – do procesu implementace koncepce sociálního bydlení přizvat ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti
4) – MMR nebo MS by mělo doporučit legislativní změnu zákona o obcích, ve smyslu povinnosti disponovat funkčními nástroji, které budou zabraňovat sociálnímu vylučování občanů. A tyto nástroje v zákonu o obcích taxativně vyjmenovat, protože stávající úprava umožnuje obcím zříci se povinnosti za provádění politiky rovných příležitostí, a převádí ji pouze na stát. Ve prospěch toho doporučení mluví i příklady zavádění politik nulových tolerancí. v některých našich městech.
5) – doporučit odbornou a politickou debatu o politikách nulové tolerance v SVL, jejich důsledný monitoring a zhodnocení dopadů městských vyhlášek, které mohou být ve svém důsledku protiústavní. Monitoringem pověřit sekci pro lidská práva.
6) – doporučit, aby ASZ nespolupracovala s městy, která mají zavedenou politiku nulové tolerance, protože jde proti principu sociálního začleňování, tedy hlavnímu cíli ASZ.
7) – doporučit důslednou kontrolu financí z ESIF, která města s nulovou tolerancí mohou čerpat na oblast sociální politiky ve svém městě
8) – diskutovat téma decentralizace ve vztahu k sociálnímu začleňování, vyjasnit role a povinnosti státu vs. měst a obcí z pohledu národního a mezinárodního práva, vládou přijatých strategií v boji proti chudobě a specificky SRI
9) – MV montoring a vyhodnocování dopadů celostátního registru přestupků v SVL

z Informace, str. 10 Ministerstvo průmyslu a obchodu, úkol a návrh – doplnění informací k plnění úkolu A, kterým bylo ministerstvu průmyslu a obchodu šířit ve spolupráci s podřízenými organizacemi informace o zákazu diskriminace spotřebitele a důsledně dbát na dodržování zákona č. 634/1992, Sb., o ochraně spotřebitele, zejména § 6 s využitím možnosti ukládání pokut pro ty podnikatele, kteří se dopouštějí diskriminačního jednání vůči osobám náležejícím k romské menšině a to nejen na základě jejich etnické příslušnosti

– za kontrolní činnost nese zodpovědnost Česká obchodní inspekce (ČOI)
– dle Informace byly kontroly realizovány v průběhu celého roku 2017
– porušení zákazu diskriminace z důvodu rasy, etnického původu či příslušnosti k národnosti nebylo v roce 2017 zjištěno při žádné z provedených kontrol (viz. Informace str. 10)

žádáme MPO o doplnění informací: V roce 2016 provedla celkem 1412 kontrol, za první čtvrtletí roku 2017 uskutečnila 182 kontrol. Zda došlo v roce 2017 ke snížení celkového počtu kontrol, zda nedochází ze strany prodávajících k některým z forem diskriminace oproti roku 2016 ze strany ČOI, protože další zprávy nejsou na webu ČOI zveřejněné? Pokud ano s jakým odůvodněním. (viz. Tisková zpráva ČOI ze dne 24. 3. 2017, Diskriminačního jednání neubývá – Závěrečná zpráva za rok 2016, viz Tisková zpráva ČOI ze dne 28. 7. 2017, Diskriminace spotřebitelů není na ústupu – Průběžná zpráva za 1. čtvrtletí 2017) žádáme MPO o doplnění informace: Jakým způsobem/metodami ČOI šetřila podnět ke kontrole, který se týkal Dopravního podniku Ostrava, který zavedl na linkách MHD asistenty přepravy, kteří měli zajišťovat dodržování tarifní kázně, čistoty a bezpečnosti v prostředcích veřejné dopravy. Podle podatele se však jednalo o diskriminační opatření zaměřené proti Romům a sociálně znevýhodněným osobám. Dále se zde uvádí, že u žádného z uvedených podnětů ke kontrole nebyla diskriminace romské menšiny, ani jiné skupiny obyvatelstva prokázána. (viz. Informace, str. 10)
z Informace, str. 9, Ministerstvo pro místní rozvoj, úkoly c, d, návrh revize úkolů c – průběžně s využitím prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů a národních nástrojů odstraňovat a zamezovat dalšímu šíření sociálního vyloučení v romských lokalitách,
d – průběžně podporovat rozvoj inovativních forem sociálního bydlení a otevírat prostor pro výměnu zkušeností
str. 9 z Informace: „Řídící orgán IROP nevyhlásil v roce 2017 (oproti roku 2016) žádnou výzvu pro sociálně vyloučené lokality. V roce 2016 vyhlásil ŘO IROP 9 výzev ve finančním objemu více než 6,1 mld Kč (objem dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj) v rámci Prioritní osy 2 – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality.
V roce 2017 ŘO IROP plánoval vyhlásit další výzvu na sociální bydlení pro SVL II o celkovém objemu 1,4 mld. Pro optimální nastavení parametrů výzvy na sociální bydlení pro SVL II byla výzva posunuta a byla vyhlášena až v roce 2018.

Žádáme MMR o sdělení definice a vymezení termínu sociálně-vyloučená lokalita pro nastavení dotačních výzev a grantové politiky, kterou MMR používá. Dále žádáme o v % vyjádřené teritoriální vymezení na území ČR, které definice SVL dle MMR zasahuje.
Žádáme o informace, jaký měly realizované projekty v rámci Prioritní osy II – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokalit na osoby, které žijí v SVL, zejména
1) zda došlo ke snížení počtu osob žijících v SVL,
2) zda tyto projekty snížily celkový počet sociálně vyloučených lokalit na území ČR,
3) zda realizované projekty přispěly ke zlepšení kvality soužití mezi Romy/sociálně vyloučenými a neromy
4) zda tyto realizované projekty monitorují a vyhodnocují přesuny sociálně-vyloučených osob mimo území SVL do „běžných“ zón, která nejsou etnicky homogenní. Pokud ano jak, pokud ne proč.
5) zda realizované projekty v rámci prioritní osy vygenerovaly příklady dobrých praxi při zkvalitňování veřejných služeb. Pokud ano, jaké?

Popis situace: S problematikou bydlení, zejména Romů od 90. let 20. stol. úzce souvisí prostorová/rezidenční segregace a koncentrace určité skupiny lidí do jednoho místa. Tato segregace se zhmotnila ve vznik a existenci sociálně vyloučených lokalit. Občanská zpráva, obdobně jako Ministerstvo sociální práce a věcí (Analýza SVL, z května 2015) opět, již chronicky konstatuje alarmující závěr: počet SVL se od roku 2006 zdvojnásobil ve všech krajích, Moravskoslezském a Ústeckém kraji dokonce ztrojnásobil. „Lze předpokládat, že počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 115 000. Celkem bylo v celkem 297 městech a obcích identifikováno 606 sociálně vyloučených lokalit a přibližně 700 ubytoven. V porovnání s rokem 2006 přibývá lokalit, kde Romové netvoří většinu obyvatel, byť jsou tyto lokality stále v menšině. “
návrh revize úkolu d – průběžně podporovat rozvoj inovativních forem sociálního bydlení a prostor pro výměnu zkušeností
stav viz. str . 9 – „V roce 2017 nebyla zavedena žádná inovativní forma sociálního bydlení. Prostor pro výměnu zkušeností poskytují setkání se zahraničními partnery MMR v oblasti bydlení.“
Žádáme o informaci, zda se na území ČR realizoval projekt, který dle MMR generuje inovativní formu sociálního bydlení?
Zda na národní úrovni plánuje MMR vytvořit platformu za účelem výměny zkušeností a sdílení informací v oblasti bydlení s ohledem na problematiku SVL?
Konkrétní návrh opatření:
V současné době je právo na bydlení, respektive právo na přiměřenou životní úroveň uspokojováno nedostatečně, bez zjevné právní opory. Ke skutečnému naplnění tohoto práva v praxi je potřeba nastavit zákonné parametry. Kromě těchto hmotněprávních a procesních parametrů sociálního bydlení je třeba nastavit systém financování bydlení včetně všech doprovodných aktivit souvisejících s udržením si standardu přiměřeného a důstojného bydlení a jeho poskytování.

1) – MMR a MPSV by mělo do procesu naplňování Koncepce sociálního bydlení přizvat majitelé bytového fondu
2) – MMR a MPSV by mělo najít expertní a politickou shodu na sociálním bydlení především v souladu a s respektem ústavního zákona
3) – do procesu implementace koncepce sociálního bydlení přizvat ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti
4) – MMR nebo MV by mělo uvažovat o legislativní změně zákona o obcích, ve smyslu povinnosti disponovat funkčními nástroji, které budou zabraňovat sociálnímu vylučování občanů. A tyto nástroje v zákonu o obcích taxativně vyjmenovat, protože stávající úprava umožnuje obcím zříci se povinnosti za provádění politiky rovných příležitostí, a převádí ji pouze na stát. Ve prospěch toho doporučení mluví i příklady zavádění politik nulových tolerancí. v některých našich městech (Litvínov, Duchcov, Bohumín)
5) – doporučit odbornou a politickou debatu o politikách nulové tolerance v SVL, jejich důsledný monitoring a zhodnocení dopadů městských vyhlášek, které mohou být ve svém důsledku protiústavní. Monitoringem pověřit sekci pro lidská práva.
6) – doporučit, aby ASZ nespolupracovala s městy, která mají zavedenou politiku nulové tolerance, protože jde proti principu sociálního začleňování, tedy hlavnímu cíli ASZ.
7) – doporučit důslednou kontrolu financí z ESIF, která města s nulovou tolerancí mohou čerpat na oblast sociální politiky ve svém městě
8) – diskutovat téma decentralizace ve vztahu k sociálnímu začleňování, vyjasnit role a povinnosti státu vs. měst a obcí z pohledu národního a mezinárodního práva, vládou přijatých strategií v boji proti chudobě a specificky SRI
9) – vypracovat analýzu sociálně – vyloučených lokalit

Vážená paní Batrošová, nemám ráda vulgarismy, posílám jednu z ukázek svoji práce v Radě, doufám, že si dáte tu námahu a přečtete si, jak nazírám na problematiku nízkého společenského postavení Romů. V Radě se nerýpu v nose a nedržím hubu. Také bych Vás chtěla informovat, že lze měnit některé postoje a opatření vlády k Romům i přes Radu. V poslední době se mi a mým kolegům podařilo, že Úřad vlády akceptoval většinu našich připomínek zásadního významu ve Zprávě o situaci romské menšiny, což je dokument zásadního významu. Nevím, jestli demonstrace vyvolá změny ve financování programu na sociální začleňování ve prospěch Romů, nevím jestli demonstrace vyvolá, že Strategie Romů bude základní kondicionalitou pro čerpání financí, nevím jestli vyvolá větší zájem žadatelů o podporu na cílovou skupinu Romové v klíčových oblastech jako jsou zaměstnanost, vzdělání a bydlení, nevím jestli vyvolá závazek členských států vyrovnat se s anticikanismem nebo předlužením formou účinnější legislativy. Trvám na to, že obsazovat existující struktury, hoooooodně pracovat, rozumět velmi kvalitně problematice a formulovat potřeby a opatření jsou možnosti, jak stav věci postupně měnit. Za svoji prací i názory si pevně stojím – je blbost jenom destruovat, protože autority nic nového nevytvoří, když ty struktury už existují, můžeme být nespokojení s jejich fungováním, ale také musíme umět říct, co je potřeba udělat, aby fungovaly lépe, a ty změny podporovat.

Nada Bartosova 11. 7. 2019 at 19:09

Vážená paní Stejskalová .V srpnu 2014 schválila Evropská komise, že na období 2014-2020 poskytne České republice ze tří operačních programů 2 658 056 235 EUR tedy 66 451 405 875Kč Tyto peníze se přerozdělují obcím, krajům, vládním i nevládním organizacím a dalším subjektům, kteří mají v rámci Strategie romské integrace, řešit začleňování Romů do společnosti. Jaké to byly priority v loňském roce? Jaké návrhy na přidělování dotací vypracovala? Kdo byly příjemci dotací a v jaké výši? Jakých výsledků bylo dosaženo? Je těžké odpovědět ?
Život na zemi , má svá pravidla , to platí pro všechny žijící tvory .
Silní jedinci či tlupa , aby žila lépe je schopná zabíjet , to platí i mezi zvířaty.
Dnes když není nutnost zabíjet , s mazaností spojená s vychytralosti živí na úkor hloupých a slabých jedinců , či národu.
Ohledně těch dotací , to je jeden velký faul , všechny ty peníze byly určený na integraci národnostních menšin , tedy příjemci těchto dotací je celá EU .
Co to znamená ? , že si tyto peníze rozdělují všichni nedotknutelni .
Ti ke kterým by to mělo směřovat ti dostanou 0 0 % a nakonec budou žít pořád stejně , jestli ne hůř.
Člověk dokáže aby přežil , neskutečně hodně a dokavaď určitým slabým či chudým nedojde , že….

Diskuze uzavřena.

Archiv

Denní archiv

Listopad 2019
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Sledujte nás

INSTAGRAM

YOUTUBE